www.praha6.cz
email


PRAHA 6.CZ
Aktuální číslo Šestky





2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000


prosinec
listopad
říjen
září
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
leden

200807.pdf
(formát PDF, velikost 5 MB)

Radnice jde blíž k lidem, otevřela mobilní úřad a kancelář v Dejvicích

Zastupitelé rozdělili ekogranty

Radní ocenili nejlepší žáky

Městská část nabízí byty v programu deregulace i k prodeji

Koncertovali na Hradě

Den dětí na Petynce: soutěže ve vodě i na suchu

Výročí: Pošta v Dejvicích funguje 100 let

Zabezpečení obydlí a dovolená: rady a doporučení

Pohár šestky obhájily Petřiny-jih

Letní klání v házené vyhráli domácí

Školky z Petřin soutěžily v atletice

Výstava k výročí srpna 1968: unikátní fotografie a příběhy

Praha 6 chce v boji proti výherním automatům přitvrdit

Petynka je v pronájmu

Slovo starosty Tomáše Chalupy pro Šestku

Na webu radnice lze inzerovat akce

Lidé hledali název pro náměstí s fontánou

Zákaz pití na ulici a plivání žvýkaček platí od července

Letos se opravuje škola na Dlouhém lánu

Neznámá hlava na „Kulaťáku“

Opravy a stavby přes léto ztíží dopravu

Účet za loňský rok skončil v plusu

Květinové záhony mají patrony, ti přispějí na charitu

TSK začala sekat trávu pozdě, nebyly peníze

Knihovna v Dejvicích dokončuje fasády, otevře příští září

Výtvarníci se spojili proti týrání dětí a žen

Výročí: Pošta v Dejvicích funguje 100 let

Dejvice všichni vnímáme jako jednu z moderních pražských čtvrtí ale čas je neúprosný a i ty moderní pražské čtvrtě postupně naplňují svoji historii. Ten moderní rozvoj Dejvic začíná skutečně až ve dvacátých letech minulého století ale dějiny obce jsou samozřejmě mnohem starší. Připomeňme si, že na dnešním katastru Dejvic leželo po staletí několik samostatných vsí a velké množství samostatných dvorů a usedlostí vzniklých v místech bývalých vinic. Z těch vsí to byly hlavně původní Dehnice – roztroušená ves s jádrem v prostoru dnešní ulice Proboštské. Dále pak Horní Šárka kolem kostela sv. Matěje, Dolní Šárka v Šáreckém údolí a konečně Podbaba, ležící pod vrchem Babou u ústí Šáreckého potoka do Vltavy. Pokud jde o usedlosti, pak jistě známe jména Hanspaulka, Hadovka, Beránka, Mydlářka, Šafránka, Fišerka, Kotlářka a mnohé další.

První zmínka o Dehnicích je známa již z roku 1088, kdy ves patřila vyšehradské kapitule. Po staletí se jednotlivé vsi vyvíjely samostatně a teprve v roce 1849 vznikla na uvedeném prostoru samostatná ves Dejvice, náležející do smíchovského okresního hejtmanství. Pokud jde o historii dejvického poštovnictví, pak je nezbytné posuzovat problém z širších hledisek. Vývoj obce totiž probíhal po staletí v jakési symbióze se sousední obcí Přední Ovenec, pozdější Bubeneč. Jádro Bubenče bylo odjakživa kolem kostela sv. Gotharda, od roku 1850 je Bubeneč napojen na železniční trať z Prahy do Podmokel. A právě v souvislosti se zprovozněním železnice byla na novém bubenečském nádraží v roce 1854 otevřena pošta – první pošta v tomto regionu na sever od Prahy. Na nádraží však vydržela pouhé čtyři roky a již v roce 1857 se stěhuje do centra obce do domu č.p. 16 na Schweigerově náměstí. Teprve zde pošta zahájila i doručovací provoz, když její doručovací okres tvořily vedle vlastního Bubenče ještě Dejvice, Bohnice, Horoměřice, Sedlec, Lysolaje, Nebušice a Troja. Teprve v dalších letech, kdy byly otevírány pošty ve Vokovicích, Troji a Podbabě se doručovací okres postupně zmenšoval jen na Bubeneč a Dejvice.

Z výše uvedených dejvických vsí se zřejmě nejvíce starali o blaho občanů v Podbabě, neboť právě zde byla již v roce 1892 otevřena první pošta na dejvickém katastru. A to kupodivu i přes odpor Obecního úřadu v Dejvicích. Ten se v dopise na Okresní hejtmanství na Smíchově vyjádřil, že „obec zdejší, jsouc s dosavadním zařízením poštovním spokojena a nevidouc v obmýšleném zřízení pošty v Podbabě výhody žádné, ba shledávajíc spíše v něm neprospěch svůj, nepřeje si, aby pro ní v Podbabě pošta byla zřizována“. Sídlila po celou dobu, až na pár roků ve třicátých letech, v rodinném domku čp 37 v dnešní ulici V Podbabě. Pošta měla samozřejmě také provoz doručovací a okres tvořily zprvu vedle Podbaby i obce Suchdol, Sedlec, Lysolaje a Horoměřice. Je zajímavé, že ač ležela na dejvickém katastru, tak pošta nedoručovala do Dejvic. Tento úkol i nadále zabezpečovala pošta bubenečská, odkud bylo do Dejvíc přece jenom komunikačně blíže.

Obec Bubeneč, která se rozvíjela ještě dynamičtěji, byla v roce 1904 dokonce povýšena na město. Na přelomu století se přímo rozbujela výstavba činžovních domů jak jižní části Bubenče, tak i na přilehlém území Dejvic až postupně obě zástavby spolu splynuly.


První sídlo dejvické pošty v Dejvické č. 6/188.

Prudký rozvoj tohoto území si brzy vyžádal i přiměřený rozvoj služeb a tak v roce 1908 konečně došlo k otevření nové pošty s názvem Dejvice – Dejwitz. Stalo se tak 20. září a pošta našla své první provozní prostory v řadovém činžovním domě čp 188 na tehdejší Havlíčkově – dnes Dejvické ulici. Dnes je v tomto domě prosperující obchod se zeleninou a potravinami vietnamských podnikatelů. V té době již sídlila bubenečská pošta (která se mimochodem nezdravě často stěhovala) již na své čtvrté adrese v ulici V sadech čp 14 (dnes čp 1081) a stále ještě zajišťovala doručování do Dejvic. Nová dejvická pošta totiž byla až do roku 1921 jen poštou podávací.

Prvním dejvickým poštmistrem se stala Milada Vilímová, od roku 1910 pak Mathilda Běhalová a od roku 1916 Gottlieb Dienstbier. Ten poštu přestěhoval z poměrně nevyhovujících původních prostor v činžovním domě na Dejvické ul. v roce 1920 do mnohem prostornějších v novém domě čp 297 v ulici Starodružiníků 10 (dnes Václavkova), přímo proti dejvickému nádraží. Původní krámské prostory byly předem rekonstruovány a pošta zde získala větší a moderní prostory. Hned v únoru následujícího roku 1921 tato pošta převzala od bubenečské i doručování a její doručovací okres tvořily Dejvice včetně všech samot a usedlostí. Citujme z nařízení o doručování na dejvické poště z roku 1921: V užším místním okresu doručovacím, jakož i v samotách Hadovce, Hercovce, Mydlářce a Strakovce doručují se poštovní zásilky ve všední dny dvakráte a to o 8. hodině dopoledne a o 4. hodině odpoledne, ve svátek na všední den připadající pouze jednou a to o 8. hodině. V širším místním okresu doručovacím ve všední dny a o všeobecných svátcích na všední dny připadajících jednou a to o 8. hodině dopoledne. Oblast Bubenče byla převzata k doručování o rok později.


Druhé sídlo dejvické pošty ve Václavkově č. 10/297.

Při vzniku velké Prahy počátkem roku 1922 se Bubeneč, Dejvice a dalších 35 obcí a měst stalo integrální součástí Prahy. Z dejvické pošty se tak stává pošta Praha 47, (z bubenečské pak Praha 45 a z podbabské Praha 50). Dvacátá léta byla dobou největšího stavebního rozkvětu Dejvic, a tak brzy stávající prostory pošty přestávaly stačit jak stále většímu zájmu občanů, tak i zvyšujícímu se počtu doručovatelů. Výsledkem bylo další stěhování, opět do větších prostor. Stalo se tak v roce 1930, kdy se 15. dubna pošta přemístila zpět do ulice Dejvické do moderního domu č. 38/919. Tento dům se později stal veřejnosti známějším tím, že zde bylo kino Svornost a v posledních letech pak i Divadlo Spejbla a Hurvínka. Vchod do pošty byl ovšem z boční ulice – dnes Kyjevské. Je pozoruhodné, že tato část Dejvické ulice již náleží do katastru Bubenče. Krátce po přestěhování již měla pošta 59 zaměstnanců (přednosta, náměstek přednosty, 9 subalterních dopravních úředníků, 11 poštovních pomocníků, 14 poštovních podúředníků, 3 zřízence a 20 poštovních poslů). Na to, že ještě před deseti lety měla pošta jen dvě přepážky, pak je to nárůst zcela nebývalý.

Na tomto výhodném rušném místě v centru nové zástavby Dejvic i Bubenče pošta přečkala válku a i první budovatelská léta nového režimu. V poválečných letech měla pošta v Praze jen pouhých šest vlastních budov a díky velkému rozvoji potřeb obyvatelstva byl již patrný nedostatek dalších velkých doručovacích pošt. V té době byly v Praze velké poštovní budovy jen v Jindřišské, na Vinohradech v Moravské, na Smíchově v Preslově, ve Vršovicích ve Sportovní, v Libni na Sokolovské a konečně na Letenském náměstí. První poválečnou investicí do poštovních služeb se tedy nakonec stala nová pošta v Dejvicích. Do provozu byla dána 18. září 1950 na rohu ulic Kafkovy a Svatovítské a na tomto místě slouží veřejnosti dodnes. Sem tedy byl přemístěn provoz pošty z Kyjevské ulice a na původním místě byla pak po dlouhá léta snímkovací stanice OÚNZ a další zdravotnická zařízení.

Poštovní provoz pro veřejnost byl umístěn v přízemí a v prvním poschodí, ve druhém bylo pracoviště doručovatelů a další zázemí, ve 3. a 4. pak technické provozy telefonní ústředny a odborné spojové učiliště. Otevření této nové poštovní budovy přineslo i velké změny do systému doručování v celém severozápadním sektoru Prahy. Doručovací obvod této pošty byl od roku 1950 velice rozsáhlý, tvořily jej Hradčany, Holešovice, Břevnov, Liboc, Střešovice, Bubeneč, Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice, Lysolaje, Nebušice, Ruzyně a Suchdol. Teprve postupným otevíráním dalších pošt se tento doručovací kolos postupně zmenšoval do současných rozměrů. Holešovice převzala zpět k doručování pošta Praha 7 již v roce 1959.


Čtvrté a poslední sídlo dejvické pošty v Kafkově č. 19/102.

Až do roku 1948 byly názvy pražských pošt součástí průběžné číselné řady 1 – 89. Teprve od 15. listopadu 1948 se názvy pošt přizpůsobily začlenění do jednotlivých městských obvodů. Protože v roce 1948 byla těch obvodů 19 a Dejvice patřily právě do obvodu č. XIX, měly všechny pošty v tomto obvodu název počínající číslem 19. Naše pošta Praha 47 získala název Praha 197 a hned po otevření nové budovy byla v roce 1950 přejmenována na Prahu 19. Teprve od roku 1955, kdy se Dejvice staly součástí nového obvodu Praha 6, získala svůj současný název Praha 6 i naše pošta. V roce 1951 v Praze vzniká Městská poštovní správa a všechny velké doručovací pošty v jednotlivých obvodech získávají status Obvodních pošt, kterým jsou ostatní pošty v rámci obvodu podřízeny. Od té doby i dejvická pošta je poštou obvodní. Pošta Praha 6 je v současnosti řízena regionem Praha České pošty a jejím vedoucím je již od roku 1997 paní Štěpánka Čaňová.

Dodnes zde má pošta velmi moderní interiéry, v přízemí 12 přepážek, 270 PO boxů. V 1. poschodí je další hala s 11 přepážkami, mimo to kanceláře vedení, pokladna, reklamace, důchodová služba, Poštovní spořitelna, kontaktní místo pro SIPO a Czech Point. Ve druhém poschodí je umístěn sál doručovatelů a další zázemí této velké pošty. Ze Svatovítské ulice je k dispozici veřejnosti i bankomat Poštovní spořitelny. Pošta je denně otevřená veřejnosti od 8 do 20 hodin, v sobotu ještě od 8 do 13 hodin. Co do rozsahu svých služeb v doručovacím provozu se řadí mezi pražskými poštami na osmé místo s téměř 30 tisíci doručovacích míst. Zajišťuje doručování do více než 26 tisíc domácností, téměř 3,5 tisíce firem a do 220 odnosných schránek. Do historie se dejvická pošta vepsala i dosud největší poštovní loupeží u nás, dosud neobjasněnou. Stalo se to 31. října 1997 a škoda činila přes 28 milionů Kč.

Jak je z uvedených informací patrné, vyrostla za oněch 100 let naše pošta z původní podací pošty se dvěma přepážkami na velkou moderní dodávací poštu s 23 přepážkami a rozsáhlou nabídkou dalších služeb.

K připomenutí svého 100-letého trvání bude pošta ve výročních dnech v září 2008 poskytovat zájemcům na jejich zásilky příležitostné razítko a doporučené zásilky opatřovat nálepkami, připomínajícími toto významné výročí.

Pro úplnost snad dodejme, že stará pošta v Bubenči byla nakonec zrušena v roce 1949, kdy sídlila v Uralské ulici č. 4/769, zatímco pošta v Podbabě zanikla až v roce 1977 na její poslední adrese V Podbabě č. 4/2515.

Jiří Kratochvíl

 
© NOVINY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 6
Šestka
oficiální noviny městské části Praha 6
náklad: 56 000 výtisků
vychází 11x ročně
Registrační číslo MK ČR 13180
Od března 2014 vydává:
Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, 160 52 Praha 6
IČ: 00063703
tel. 220 189 111
www.praha6.cz