www.praha6.cz
email


PRAHA 6.CZ
Aktuální číslo Šestky





2018
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000


prosinec
listopad
říjen
září
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
leden

200703.pdf
(formát PDF, velikost 6 MB)

Praha 6 novou radnici stavět nebude

Barevný týden v Písecké bráně

Festival technického filmu začal

Třináctý masopust byl veselý

Bál jako za císaře pána

Hudební masopust ve Vokovicích

Co možná nevíte o Břevnově?

Březen měsíc knihy a internetu

Školáci z Petřin se stále přátelí s Japonci

Zimní cyklistický maratón měl ideální podmínky

S + H slaví premiérou pro dospělé

„Neděle“ v Semaforu uvítá další hosty

Gratulace ke 100 letům

Vladimír Mišík přijede slavit na Deltu

Speciální základní škola má nové třídy

Slovo starosty Tomáše Chalupy pro Šestku

U nových stánků budou i veřejné toalety

Další tragédie na přechodu na Bělohorské

Skončí pohotovosti v Praze 6?

Nové ulice na Hanspaulce ponesou jména místních osobností: Hanzelkova a Štiplova

Domeček na Babě stát může, nechtějí ho však lidé ani radní

Na náměstíčku Wuchterlova začal průzkum

Lidé podepisují petici proti podzemním garážím, které se nestaví

Rozhovor s Janem Holickým radním Prahy 6

Lipová alej v břevnovském klášteře ohrožuje návštevníky

Dědictví minulosti v našich adresách

V parku na Hanspaulce se pracuje

Ples Prahy 6 podpořil Domov svaté Rodiny

Co možná nevíte o Břevnově?

 

Redakce Šestky přináší čtenářům výňatek z jedné z kapitol knihy O Břevnově, kterou vydala radnice k výročí 100 let města Břevnova. Kromě kapitol o historii území, architektuře a společenském životě v ní čtenáři najdou i životopisy slavných břevnovských rodáků, kteří ovlivnili nejen tuto část Prahy. Texty jsou doplněny historickými fotografiemi a pohlednicemi. V současné době je Kniha o Břevnově v dotisku a bude k prodeji při hlavních oslavách v Břevnově na konci dubna.

 

Krajinou opuk a pískovců

Katastrální hranice Břevnova vymezují území vzdáleně svým tvarem připomínající živoucí fosilii – lalokoploutvou Latimerii, která, tlamou otočena k východu, propátrává okolí petřínského vrchu a ocasem současně mrská až u Bílé hory. Její hřbetní ploutve se přitom vlní v západním pokračování střešovické plošiny a oblasti Petřin, zatímco břichem smýká při jižním svahu petřínsko-bělohorské pláně.

Nejvyšší bod Břevnova leží při jeho západní hranici, u konce prarybího ocasu, a to v prostoru vymezeném ulicemi Malobřevnovská, Bělohorská, Thurnova a Haberfeldova – má okolo 383 m n. m. Na opačné straně katastru pod usedlostí Schleiferka, tj. v místě, kde Brusnice opouští vymezené teritorium, se nachází nejnižší úroveň břevnovského terénu. K hladině moře je blíže o 108 výškových metrů.

K hlavním horninám skalního podkladu Břevnova patří druhohorní sedimenty – opuky a pískovce. Koncem druhohor, v období křídy, se zde nejprve vytvořila mělká průtočná jezera a bažiny s bujnou teplomilnou vegetací na březích. Z materiálu splavovaného do vodních nádrží vznikaly postupně vrstvy jílů a jílovců s kolísajícím obsahem zuhelnatělých zbytků vegetace, ale i slepence a pískovce (perucké souvrství). Do klesajícího prostoru následně od severovýchodu proniklo poměrně teplé moře, které zde nejdříve uložilo lavice pískovců (korycanské souvrství), a v jejich nadloží vrstvy opuk (bělohorské souvrství). Mořské vlny ustoupily z oblasti Prahy před necelými 90 miliony let a území se pak natrvalo stalo souší.

Bělavé až nazlátlé dobře kamenicky opracovatelné písčité a prachovité slínovce s vžitým lidovým názvem opuka hrály v minulosti Břevnova i celé Prahy velmi důležitou roli. Patřily totiž k vyhledávaným stavebním surovinám i sochařsky využitelným materiálům. Na pláni, která se táhne od městského opevnění na Petříně až k Bílé Hoře, i v širokém severním okolí Břevnovského kláštera, se již od středověku dobývaly v mnoha lomech. Z místní opuky byla vystavěna nejstarší architektonická památka Břevnova i celé Prahy 6 – krypta původní trojlodní románské baziliky Břevnovského kláštera z 11. století. Lámání opuk však probíhalo s velkou pravděpodobností již dříve. Dokládají to torza nejstarších pražských církevních památek – sv. Marie z konce 9. století či sv. Jiří a sv. Víta ze století následujícího (všechny na Pražském hradě). Staré lomy byly většinou situovány v těsné blízkosti města – při vrcholových partiích Petřína, a několik z nich patřilo k majetku premonstrátského kláštera na Strahově. Podle V. Rybaříka, který se zabýval historií pražských lomů, představovala bělohorská pláň s lomy od Petřína po Bílou horu nejvýznamnější lomařskou oblast Prahy a jejího okolí.

Rybařík také upozornil kupř. na zaniklé opukové lomy založené 300 m severozápadně od kláštera sv. Markéty a asi 500 m jihozápadně od usedlosti Königsmanka. Dále na skupinu lomů v okolí osady Tejnka, z nichž nejznámější, tzv. panský nebo markytský, byl v polovině 19. století využit k získání kamene na stavbu smíchovského nádraží. Z ostatních břevnovských opukových lomů zasluhují pozornosti dva. První byl otevřen roku 1701 asi 700 m severně od kláštera sv. Markéty pro jeho rozsáhlou přestavbu. Druhý se nacházel v jihozápadním sousedství usedlosti Ladronka. V archivu řádu maltézských rytířů, jimž usedlost od počátku 18. století patřila, se zachovaly dva plány tohoto lomu – z let 1803 a 1810, takže to jsou zřejmě nejstarší plány pražských kamenolomů vůbec. Část stěny zaniklého lomu lze západně od Ladronky shlédnout dodnes.

Těžba opuky začala upadat koncem 19. století – lomy postupně pustly a vytěžená místa byla často zavážena různorodým odpadem i částečně rekultivována. V místě strahovských kamenolomů vyrostlo na přelomu let 1925–1926 sokolské cvičiště a později stadiony.

V podloží opuk vystupují v oblasti Břevnova různé typy pískovců. Zbytky jejich výchozů nalezneme ve vyšších částech svahů při okrajích plochých opukových návrší. Písek z rozpadavých partií uvedených hornin se v minulosti těžil převážně k stavebním účelům podél jižního úbočí bělohorské pláně u Hybšmanky, Spirtky, Ladronky a Šafránky, dále u Dlabačova a na severní straně dnešní ulice Kusá. Vzhled části pískovny Františka Řečínského z posledně jmenovaného místa zůstal uchován na fotografii z roku 1925.

Při ruční těžbě opuk i pískovců se v břevnovských lomech podařilo získat cenné doklady o vývojových formách života na konci druhohor, tj. před mnoha desítkami milionů let. Například již koncem 19. století zde zoolog a paleontolog Antonín Frič popsal 69 druhů živočišných a 16 druhů rostlinných zkamenělin. Z unikátů lze zmínit nález fosilních pozůstatků vodního ještěra s dlouhým krkem a hadovitou hlavou – plesiosaurida Polyptychodon interruptus. Dodnes můžeme na některých místech i bez vrtné soupravy nahlédnout do geologické minulosti a seznámit se s procesy, které formovaly krajinnou tvář Břevnova.

Jan Zavřel
z Knihy o Břevnově (redakčně kráceno)


Opukový lom na břevnovské pláni.


Piskovcový lom F. Řečínského při ulici Kusá.


Porovnejte Břevnov v začátku minulého století a dnes. Na fotografii je Břevnovská ulice.


Bývalá břevnovská náves si udržela svůj vesnický ráz s minimem stavebních zásahů až do svého zániku. K tomu došlo v posledním desetiletí socialistické výstavby a jádro Břevnova nahradil soubor panelových domů kolem Sartoriovy a Anastázovy ulice.


V místě strahovských kamenolomů později vyrostly stadiony.

 
© NOVINY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 6
Šestka
oficiální noviny městské části Praha 6
náklad: 56 000 výtisků
vychází 11x ročně
Registrační číslo MK ČR 13180
Od března 2014 vydává:
Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, 160 52 Praha 6
IČ: 00063703
tel. 220 189 111
www.praha6.cz