www.praha6.cz
email

Sedm divů Prahy 6

Největším divem je břevnovský klášter

Že je Praha 6 výjimečnou čtvrtí, kde se koncentrují krásné historické budovy, okouzlující příroda i moderní stavby, poznávají turisté při svých návštěvách. Dovedou však její krásy ocenit i obyvatelé, kteří kolem nich denně procházejí? Co považují lidé v Praze 6 za obdivuhodné?

Stejně jako svět nebo Česká republika, Praha 6 má také svých sedm divů. V internetové soutěži, kterou od září do listopadu připravila radnice na svých webových stránkách volili lidé sedm nejobdivuhodnějších objektů. Mezi touto sedmičkou se skrýval do konce listopadu i největší Div Prahy 6. O pouhých osm hlasů se jím stal v závěrečném superfinále břevnovský klášter. Vítězství břevnovského kandidáta jakoby předznamenalo, že celý příští rok se v Praze 6 odehraje pod hlavičkou oslav 100 let Břevnova. „Je to více méně očekávaný výběr. Moc mě ale potěšilo, že se do sedmičky dostal i areál Ladronka, že lidé hlasovali i pro soudobou stavbu. Ladronka je opravdu jedinečná stavba,“ řekl svůj první dojem z volby čtenářů starosta Tomáš Chalupa a dodal: „Při tvorbě ankety jsme se inspirovali podobným projektem, během nějž bylo vyhlášeno sedm divů České republiky.“

Do ankety, která trvala 12 týdnů, přišlo celkem 2 527 platných hlasů. V září radnice navrhla pětatřicet objektů a míst a lidé měli možnost doplnit další. Celkem se nakonec volby zúčastnilo pět desítek objektů. Opakovaným vyřazováním postupně zůstalo ve hře sedm staveb. Těsně před branami sedmičky divů zůstalo Vítězné náměstí, mezinárodní letiště Ruzyně a Hradiště Šárka se shodným ziskem 92 hlasů.


Břevnovský klášter 347 hlasů
Jako první mužský klášter v Čechách byl založen roku 993 knížetem Boleslavem II. a (posléze) sv. Vojtěchem. Nadějně se rozvíjející duchovní centrum bylo vypleněno husity a následně při bojích třicetileté války. Dnešní podobu vrcholného baroka má od 1. pol. 18. století, kdy byl Kryštofem Dienzenhoferem a jeho synem Kiliánem Ignácem postaven kostel sv. Markéty, konventní budova a prelatura. Komplex byl v roce 1991 vyhlášen Národní kulturní památkou ČR. Objekt Vojtěšky se při oslavě milenia kláštera stal domovem papeže.



Obora Hvězda s letohrádkem 334 hlasů
Lovecká obora o rozloze 86,5 ha vznikla za Ferdinanda I. v roce 1534 z původního lesa zvaného Malejov. Vlastní letohrádek pak roku 1555 vestavěl dle vlastního návrhu Ferdinand Tyrolský z lásky k jedné z nejkrásnějších žen renesance Filipině Welserové, s kterou byl tajně oddán. Nástropní štuky letohrádku patří k jedinečným renesančním památkám střední Evropy. Letohrádek využívá Památník národního písemnictví pro výstavní účely, spolu s oborou je od roku 1962 prohlášen za Národní kulturní památku ČR.

Stará čistírna odpadních vod v Bubenči 154 hlasů
V letech 1895 – 1906 byl v Praze podle projektu anglického inženýra W. H. Lindleye vybudován stokový kanalizační systém vč. čistírny odpadních vod. Čistírenská technologie – česla, lapače písku i sedimentační nádrže jsou ukryta v podzemí a s minimálním poškozením dodnes prezentují mistrnou práci s cihlou. Přestože byla původně uvažovaná kapacita pro 400 tis. obyvatel, zařízení sloužilo až do roku 1967. V dnešní době zde působí Ekotechnické muzeum, které zpřístupňuje veřejnosti tuto unikátní technickou památku.



Vila dr. Müllera 135 hlasů
Vila dr. Müllera od předního architekta moderny Adolfa Loose byla postavená v letech 1929 - 1930. Představuje výjimečnou ukázku tzv. „raumplánu“, to je řešení vnitřního prostoru v několika úrovních při zachování lapidárního vnějšího kubického objemu. Vila byla prohlášena v roce 1995 za Národní kulturní památku ČR.



Barokní opevnění s Píseckou bránou 120 hlasů

V severozápadní části Prahy zůstaly zachovány bašty barokních fortifikací s jedinou zachovalou městskou branou – Píseckou bránou, zvanou též Bruska či Karlova. Dle návrhu Františka Vogota byla postavena roku 1721 architektem G. B. Alliprandim. Vlastní brána byla roku 2001 Městskou částí Praha 6 zrekonstruována na kulturní zařízení.



Strahovský stadion 119 hlasů
Ve své době největší stadion v Evropě – Strahovský, byl budován od roku 1926 a pojal v útrobách svých tribun více než 180 tisíc diváků. Původně dřevěné tribuny byly v roce 1930 nahrazeny slavnostním Sokolským stadionem dle návrhu architektů Aloise Dryáka, Ferdinanda Balcárka a Karla Koppa. Dnešní komplex pěti stadionů a dalšího sportovního vybavení je využíván pro sport v rozsahu neodpovídající ambicím areálu. Příprava transformace celého areálu je zatím v rovině teoretické.



Areál volného času Ladronka s usedlostí 106 hlasů
Původní fortifikační usedlost Ladronka uprostřed pásu Strahovsko – motolských svahů sloužila jako hospodářská usedlost. Od roku 1950 byl objekt opuštěn a trvale chátral. V roce 1993 byl obsazen squatery. V letech 2002 – 2005 zde byl zřízen Prahou 6 Areál volného času, jehož páteř tvoří zatím 3,8 km dlouhá in-line dráha. Stravovací a sociální zázemí areálu je v rekonstruované usedlosti. Pro své výjimečné řešení a společenský význam obdržel areál s usedlostí cenu za Stavbu roku 2006.



Kompletní seznam nominovaných divů na www.praha6.cz

 
© NOVINY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 6
Šestka
oficiální noviny městské části Praha 6
náklad: 56 000 výtisků
vychází 11x ročně
Registrační číslo MK ČR 13180
Od března 2014 vydává:
Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, 160 52 Praha 6
IČ: 00063703
tel. 220 189 111
www.praha6.cz