www.praha6.cz
email

Náměstí v Dejvicích měnila názvy během století

Výraznou změnu urbanistické podoby okrajových čtvrtí Prahy přineslo již od svého počátku 20. století. Obce dosud zemědělského charakteru a v podstatě s vesnickou zástavbou se v průběhu let měnily v nové městské celky. Tak tomu bylo i v případě Dejvic.

Málokdo ze zdejších obyvatel si dnes uvědomuje, že historické centrum Dejvic se rozkládalo ve značné vzdálenosti na západ od nynějšího Vítězného náměstí. Tvořil je dodnes zachovaný probošťský dvůr (ul. Probošťská čp. 1) a skupina domků tvořících náves. Součástí dvora byl kostel sv. Václava, v dnešní podobě z počátku 20. století, vystavěný v prostoru probošťského pivovaru.

Vznikem Československé republiky v roce 1918 se Praha, do té doby v podstatě provinční město, stala metropolí nového státu. To byl podnět k rozsáhlé výstavbě, ke vzniku nových pražských čtvrtí. Pro Dejvice jako novou čtvrť zpracoval již v letech 1921–1924 arch. Antonín Engel zastavovací plán. Opíral se tehdy o u nás nové urbanistické zásady rakouského architekta Otto Wagnera. (1841–1918). Teorie tzv. vídeňské moderny počítaly se souvislou blokovou zástavbou města a s přísným geometrickým řádem uliční sítě, kterou až druhotně měla oživovat vložená náměstí a další urbanistické prvky. Odborníci uvádějí, že právě Dejvice v projektovém zpracování A. Engela představují v největším měřítku a nejdůsledněji uplatnění Wagnerových zásad u nás.

Engelův regulační plán je tvořen hvězdicovitou uliční sítí, sbíhající se v centrálním náměstí. To je tvořeno prostorovým celkem o kruhovém půdorysu. Jednotlivé hlavní třídy se na křižovatkách rozbíhají do přilehlých ulic a prostranství různých geometrických tvarů. Hlavní náměstí zamýšlel Engel obestavět monumentálními budovami klasického stylu. V letech 1928–1934 vznikly většinou podle Englova projektu objekty čs. armády (budova Generálního štábu ad.) i činžovní domy. Původní Engelovy záměry však nebyly zcela realizovány a jejich řešení tak přešlo hluboko do poválečné doby (komplex budov ČVUT na severozápadní straně). Neuskutečněna také zůstala monumentální brána (podle vzoru Vítězného oblouku v Paříži), která měla být architektonickým dovršením náměstí a uzavřít ho směrem k severu.

Náměstí od svého vzniku roku 1925 neslo název Vítězné, na památku vítězství našich národů v boji za národní samostatnost roku 1918. Za německé okupace bylo přejmenováno na nám. Branné pomoci. V roce 1945 byl vrácen název Vítězné, ale již roku 1946 byl zaveden nový název – Edvarda Beneše. Od roku 1952 se stal oficiálním názvem na dlouhá léta – nám. Říjnové revoluce. V roce 1990 se náměstí vrátilo k původnímu pojmenování – Vítězné.

Na katastru Dejvic, jeho nové zástavby, jsou ještě další menší náměstí. Uveďme z nich aspoň nám. Družby (název je až od roku 1958, do té doby bylo vedeno jako součást ulice Jugoslávských partyzánů), kde se tyčí dominanta severní části Dejvic, výšková budova hotelu Holiday Inn (dříve Internacional), postavená v letech 1952–1957 podle projektu F. Jeřábka.

 
© NOVINY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 6
Šestka
oficiální noviny městské části Praha 6
náklad: 56 000 výtisků
vychází 11x ročně
Registrační číslo MK ČR 13180
Od března 2014 vydává:
Úřad městské části Praha 6
Čs. armády 23, 160 52 Praha 6
IČ: 00063703
tel. 220 189 111
www.praha6.cz