300 let Písecké brány

Písecká brána původně sloužila jako vstup do města Prahy skrz mohutné barokní opevnění levého břehu Vltavy. V roce 1721 ji nechal zbudovat Karel VI., otec Marie Terezie, také proto se zpočátku jmenovala Karlova brána.

Brána během své třistaleté historie střídala jména i využití. Po Karlově se jí říkalo Bruská, podle potoka Bruska tekoucího Jelením příkopem. Z něho se v případě nebezpečí, a samozřejmě s potřebným dostatečným předstihem, napouštěly obranné příkopy podél hradeb. Kde se vzalo jméno Písecká, se přesně neví, variant existuje několik – podle zaniklého předměstí zvaného Písek nebo podle písečných naplavenin, které s sebou přinášela Vltava. Další verze tvrdí, že název pochází od jména malostranské osady Na Písku.

Jedna ze sedmi
Písecká brána bývala součástí rozsáhlých městských hradeb. Do města se tehdy vstupovalo sedmi branami, z nichž se dodnes dochovaly jen tři: Táborská a Leopoldova na Vyšehradě, a právě Písecká na Hradčanech. Ta stála mezi baštami svaté Ludmily a svatého Jiří. Podle návrhu císařského stavitele Giovanniho Battisty Alliprandiho ji vybudoval Kryštof Dientzenhofer. Střed brány tvoří oblý průjezd zabezpečený těžkými masivními vraty s otvory střílen, po obou stranách jsou menší dveře pro pěší. Fasádu zdobí opracované kameny s vytesanými motivy hlav nad každým ze tří vchodů a vojenských artefaktů nad nízkými dveřmi. Plastickou výzdobu brány vytvořil sochař Jan Oldřich Mayer.
Od ostatních městských bran se Písecká lišila i v tom, že kromě samotného průchodu do města byl z průjezdu přístup krátkými výpadovými chodbami, takzvanými poternami, na předsunutý prostor. Vjezd do brány chránil příkop hluboký asi šest metrů, přes který vedl dřevěný můstek. Ten byl zbořen roku 1868 a nahrazen vozovkou na násypu.
Opevnění, jehož součástí Písecká brána byla, se stavělo osmdesát let. Zemské stavy ho začaly budovat v roce 1652 po rozhodnutí císaře Ferdinanda III. zlepšit obranyschopnost Prahy. Na budování dohlížel vždy inženýr vybíraný a delegovaný na místo centrálním vojenským úřadem ve Vídni – Dvorskou válečnou radou, která kontrolovala stavbu po vojenské a strategické stránce. I přesto hradby nakonec příliš velkou obrannou funkci neměly. V roce 1741 se za válek o rakouské dědictví tudy dostal do Prahy český vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, protože její obranu zajišťovala slabá posádka a nevycvičení měšťané a studenti.

Dvě cesty
K Písecké bráně vedly dvě cesty – jedna od Prašného mostu podél Královské zahrady a druhá zespoda od Klárova, odkud prudce stoupala ulicí Pod Bruskou, lidově Myší dírou. V roce 1831 byla na náklady nejvyššího zemského purkrabího Karla Chotka otevřena dodnes využívaná Chotkova ulice, která cestu k bráně výrazně ulehčila, a to hlavně povozům. Ve stejnou dobu byl v prostoru mezi zatáčkou, Píseckou bránou a hradbami založen první veřejný park v Praze, zpočátku zvaný Lidová zahrada – Volksgarten a později přejmenovaný na počest svého zakladatele Chotkovy sady.
Ve třicátých letech 19. století získává Písecká brána opět na významu, neboť odtud začala jezdit druhá koňská železnice u nás, vedoucí přes Kladno do Lán. V letech 1845 až 1850 zde měla stanici parní železnice směr Praha–Drážďany a Praha–Olomouc.
Roku 1866 prohlašuje císař František Josef Prahu za otevřené město a stávající hradby se začínají bourat. Do roku 1890 byly strženy hradby na západ a do roku 1901 na východ od brány a také zasypány příkopy. Poté už nic nebránilo stavebnímu rozvoji v prostoru severně od nich. Nově vznikla Badeniho ulice – spojnice dnešních ulic Chotkova a Milady Horákové, podél níž začaly okolo roku 1900 vyrůstat první bloky činžovních domů. K demolici byla určena i samotná Písecká brána, ale od záměru bylo pod tlakem veřejnosti upuštěno.

Na přelomu tisíciletí
Během dvacátého století v Písecké bráně sídlily technické služby a objekt pustl. Její stav se natolik zhoršoval, že v roce 1922 byla památka opravena. Velké rekonstrukce se dočkala v letech 2000 až 2002, kdy proběhlo slavnostní znovuotevření. Během oprav bylo odtěženo a po opravách opět vráceno čtyři tisíce metrů kubických zeminy, která celou bránu pokrývá.
Prvním pronajímatelem se stala Obec architektů, v roce 2004 na základě výběrového řízení přechází Písecká brána do rukou nového provozovatele, společnosti Písecká brána s. r. o., která zde působí doposud a provozuje galerii a kavárnu. Písecká brána je vhodným místem pro kulturní akce, proto zde můžete 27. července navštívit koncert Kosmické písně Jana Buriana, 24. srpna tu vystoupí dva virtuózní kytaristé Stanislav Barek a Shahab Tolouie, bohatý program je připravený i pro děti.