Praha 6 stoletá

Zákon, kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou – tak se jmenuje zákon 114 schválený 6. února 1920. Nařízení začalo platit 4. září 1920. Právě tento den vnímá Praha 6 jako symbolické datum svého vzniku.
Hned v prvním paragrafu se uvádí, že připojením do té doby samostatných obcí, mezi něž patřily i Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Střešovice, Vokovice, Veleslavín, Liboc a Sedlec a mnohé další a sloučením s Prahou vzniká jedna obec se společným názvem – hlavní město Praha.
Ačkoli k připojení a spojení sousedních obcí, které dnes tvoří šestý pražský obvod, došlo už v roce 1920, trvalo čtyřicet let, než vznikla Praha 6 ve víceméně současné podobě. Zákon o sloučení okolních obcí s Prahou podepsaný prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem, ministerským předsedou Vladimírem Tusarem a ministrem vnitra Antonínem Švehlou vyšel ve sbírce zákonů v roce 1920, takzvaná Velká Praha (i když se tento název často užívá ještě dnes, oporu v zákonech a předpisech nikdy neměl a nemá) fakticky vzniká až 1. ledna 1922. A Prahu 6 byste zde ještě nenašli.

Praha XVIII a XIX
Hlavní město je ve dvacátých letech minulého století rozdělené na devatenáct čtvrtí, které se označují římskými číslicemi. Prahu XVIII tvořily Břevnov, Střešovice a Dolní Liboc a a Praha XIX se skládala z Bubenče, Dejvic, Sedlce, Veleslavína a Vokovic. Spojením přešel na hlavní město nejen veškerý majetek obcí, ale i úředníci, pracovníci a jejich zřízenci.
Ve stejný den jako zákon o sloučení obcí do hlavního města Prahy byl totiž schválen i zákon číslo 116 o organizaci a působnosti ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy a místních zastupitelstev, tehdy označovaných jako místní výbory (měly stejnou váhu jako jinde po republice okresní výbory). V paragrafu 7 pak popisoval zřízení a upravoval kompetence místních zastupitelstev, rad a starostů. Jen pro zajímavost, městské části s maximálně 10 000 obyvateli měly dvanáctičlenná zastupitelstva, dvacetitisícové osmnáctičlenná a do části do 100 000 obyvatel třicetičlenná. Pro porovnání – současná Praha 6, kde je k pobytu přihlášeno 100 000 lidí, si volí 65 zastupitelů. Členové místních výborů pak mezi sebou zvolili místního starostu, dále jednoho náměstka, u obcí nad padesát tisíc obyvatel to byli náměstci dva, a členy místních rad. Jejich pravomoci ovšem byly omezené, většina z nich přešla na ústřední zastupitelstvo hlavního města. Jejich působnost šlo rozdělit na dvě skupiny – přirozenou a přenesenou. Do té první náleželo hospodaření s obecním majetkem, tedy lesy, statky nebo také nájemními domy a veřejnými budovami, dále péče o komunikace, kanalizaci, městskou zeleň nebo zásobování vodou. Přenesená působnost určovala obci povinnost podílet se na výkonu státní správy delegované jí nadřízenými úřady: záležitosti živnostenské, volební, matriční, věci státního občanství, vojenské, zdravotně policejní, vyvlastňování nemovitostí a správní exekuce. Přitom pravomoci jednotlivých městských částí, a tedy i úřadoven se lišily. „Takže úřadovna dejvická byla větší a významnější než úřadovna břevnovská, měla také více kompetencí, což se odvíjelo nejen podle počtu obyvatel,“ upozorňuje na rivalitu mezi oběma částmi Hana Svatošová, z oddělení fondů městské správy do r. 1945 Archivu hlavního města Prahy.

Za války a po ní
Tento politický systém na území dnešní Prahy 6 a hlavního města Prahy platil do 24. února 1939, kdy Zemský úřad v Praze rozhodl svým výnosem o rozpuštění Ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy včetně všech jeho místních výborů. Na místo zastupitelstva byla jmenována správní komise, která měla 57 členů, dále bylo jmenováno 13 vládních komisařů pro spravování záležitostí spadajících do působnosti místních výborů na území Prahy. V „regulaci“ samosprávy pokračovali po 15. březnu pochopitelně i nacisté, a to až do jejího faktického odstranění.
K další změně dochází v roce 1949, kdy se měnily správní obvody a z Prahy XVIII se stává Praha 5 a z Prahy XIX Praha 6.

Vznik Prahy 6
V roce 1960 dochází ke sloučení obvodů Praha 5 a Praha 6, navíc teprve nyní se k nim připojuje Ruzyně. Později byly k šestce připojeny i Lysolaje, Nebušice, Suchdol a Přední Kopanina, které dnes opět tvoří samostatné městské části. O osm let později se k šestce přičlenilo ještě sídliště v Řepích, které sem už také nepatří.
K poslední změně hranic došlo 1. ledna 2005, kdy rozhodli v referendu občané Dolní Sedlce, že chtějí patřit do šestého městského obvodu.
V současnosti se Praha 6 rozprostírá na území o rozloze 41,54 kilometrů čtverečních a žije zde 101 089 obyvatel. Je největší městskou částí z celého hlavního města.
„Stoletá tradice nás zavazuje, abychom nadále dbali o rozkvět naší městské části a udržení její dobré pověsti. Zásluhou odpovědné rozpočtové politiky disponujeme finančními prostředky na rozvojové projekty. Současně klademe důraz na péči o životní prostředí tak, abychom nadále zlepšovali zdejší kvalitu života a zanechali naši městskou část ve výborném stavu pro příští generace,“ říká starosta Ondřej Kolář (TOP 09) a pokračuje: „Za svou stoletou existenci se Praha 6 rozvinula v jednu z nejhezčích a nejvýznamnějších částí Prahy. Kombinuje turisticky atraktivní místa s mnoha klidnými rezidenčními oblastmi. Díky rozsáhlé dopravní infrastruktuře, různorodému kulturnímu a sportovnímu vyžití a velkým parkům je dnes Praha 6 velmi žádaným místem pro život. Kromě toho tvoří centrum technologického pokroku a vzdělanosti, když zde sídlí vysoké školy a výzkumné instituce. V neposlední řadě má pro naši zemi strategický až mezinárodněpolitický význam, jelikož se zde nachází Generální štáb Armády ČR či řada zahraničních ambasád.”

Z historie čtvrtí
Břevnov
Břevnov patří k nejstarším částem hlavního města. V roce 993 založil kníže Boleslav II. na popud pražského arcibiskupa Vojtěcha západně od Prahy benediktýnský klášter, první mužský klášter v českých zemích. Kolem něj pak vznikla nová osada, která své jméno zřejmě získala podle toho, že okolní lesy nabízely spoustu břeven neboli trámů. Postupně se rozrůstala, ovšem zároveň byla decimovaná požárem v roce 1565, 8. listopadu 1620 se tudy prohnala po bitvě na nedaleké Bílé hoře prchající stavovská i vítězná císařská vojska. Velkou událostí byla pro Břevnov návštěva císaře Františka Josefa I. v roce 1907, který ho tehdy povýšil na město. Když se připojoval k Velké Praze, měl Břevnov 492 domů a 12 757 obyvatel.

Střešovice
Střešovice patřily ve středověku k rodinným statkům českých knížat. V roce 1143 je král Vladislav daroval nově založenému klášteru premonstrátů na Strahově. Ti zde ale nehospodařili, tuto možnost nechávali zdejším měšťanům. Katastrofy a války se této lokalitě vyhýbaly, až za sedmileté války v roce 1757 na zdejší jihovýchodní návrší rozestavili Prusové dělostřelecké baterie a ostřelovali odtud Hradčany. Podle této události se říká střešovickému návrší Na Bateriích. Před připojením k Praze žilo ve 135 domech 2753 obyvatel.

Liboc
V historických pramenech se můžete setkat i s označením Luboc nebo Hluboc – podle polohy pod vrchem Bílé hory. Anebo Ljuboc podle zakladatele Ljubota. Osadu získal po svém založení břevnovský klášter a patřila mu až do husitských válek. V 17. století se zde usadili Švédové, kteří odtud mimo jiné dobyli Hradčany a Malou Stranu. Sotva se Liboc po jejich odchodu vzpamatovala, poničila ji francouzsko-bavorská armáda v roce 1757. Při připojení k Praze zde stálo 2013 domů a vesnice měla 1836 obyvatel.

Dejvice
Vesnice původním jménem Dévice či Dehnice – protože se zde pálil dehet – se připomíná už v roce 1088. Majitelé se zde často střídali, zpravidla si Dejvice předávala církev a králové. Až do poloviny 19. století si Dejvice ponechávaly svůj vesnický ráz, postupně se zde objevilo několik cihelen. To vedlo k rozvoji obce, což dokládají i čísla. Zatímco v roce 1880 zde žilo 2622 obyvatel ve 150 domech, při připojení k Praze měly 10 481 lidí a 462 domů.

Veleslavín
První zmínku o Veleslavínu, stejně jako o dalších obcích, obsahuje zakládací listina břevnovského kláštera z roku 933. Za třicetileté války byly poničené jak zdejší domy, tak vrchnostenský dvůr. Ten byl při své rekonstrukci doplněný o novou stavbu – veleslavínský zámek. Podle sčítání lidu tady v roce 1834 bydlelo jen 124 obyvatel ve 22 domech. Počet obyvatel ale moc nenarůstal, a tak se v roce 1920 k Praze připojilo 173 budov a 1814 lidí.

Vokovice
První písemná zmínka o Vokovicích je až z roku 1370, kdy je zdejší dvůr majetkem svatovítské katedrály. Ta získala časem i další dva dvory v této oblasti a držela je až do roku 1850. Ačkoli tady žilo jen 153 obyvatel a stálo 22 domů, v roce 1885 zde byla zřízena škola, která sloužila i sousednímu Veleslavínu. Stejně tak měly obě vesnice od roku 1902 společnou poštu. Při připojení k Praze tady žilo 2043 osob a stálo 150 domů.

Ruzyně
V minulosti se psalo jméno této vesnice Rúseň či Rusín, původně snad Ruzen, protože se zde nacházel Ruzenův dvůr. Písemná památka o zdejším dvoru a tvrzi pochází z roku 1406. Devastující dopad měla na tuto lokalitu třicetiletá válka, v roce 1654 tu zbyly jen čtyři selské dvory a tři chalupy. V 19. století se vesnici daří, k čemuž přispěl nově postavený cukrovar v roce 1837 a také Buštěhradská dráha. Ruzyně si dlouho zachovala svůj zemědělský ráz a patří k místům, s nejzachovalejším historickým jádrem a lidovou architekturou v Praze. K velké Praze se připojila až v roce 1960, kdy tady bydlelo 5700 lidí.

Hradčany
Do Prahy 6 patří i kousek Hradčan, které se staly součástí hlavního města už v roce 1784. Založeny byly jako město poddané úřadu nejvyššího purkrabího. Rudolf II. je povýšil v roce 1589 na královské město, v roce 1757 byly vyňaty z pravomocí purkrabství a definitivně jim městská práva přiznala v roce 1756 Marie Terezie.

Dolní Sedlec
Jde o nejmladší součást Prahy 6, patří sem až od roku 2005. Osada Sedlec však existovala už za vlády knížete Břetislava I, který žil v první polovině 11. století. Sedlec zůstávala malou vesnicí až do 19. století. Oživení sem přineslo zřízení železniční stanice. Při přičlenění k hlavnímu městu v roce 1920 tady žilo 1259 obyvatel v 92 domech.

Program oslav založení městské části
Výročí 100 let od založení Prahy 6 si bude moci veřejnost připomenout prostřednictvím několika slavnostních akcí.
„Program oslav 100 let Prahy 6 bude rozvržen do několika dnů, zahrnuje kulturní, sportovní a jiné volnočasové aktivity a celkově je koncipován tak, aby se lidé mohli potkat a společně si v přátelském duchu užít uvolněnou atmosféru 100. narozenin městské části, v níž žijí, pracují nebo třeba jen tráví volný čas. Potvrzujeme tím, že jsme městskou částí, která funguje v úzkém sepětí se svými občany a rezidenty a která dlouhodobě podporuje kulturní a veřejný život,” říká místostarosta Prahy 6 Jan Lacina.
Oslavy vypuknou již 3. září v Letním kině u Keplera projekcí filmů tematicky svázaných s Prahou 6 – dokumentu Starý Dejvice z cyklu ČT Praha mizerná a legendárních Pelíšků.
4. září v Národní technické knihovně slavnostně pro veřejnost zahraje Symfonický orchestr FOK Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka. Akce je na programu od 19 hodin a volně naváže na předání čestných občanství a Cen městské části významným osobnostem spojeným s Prahou 6, které proběhne téhož dne odpoledne v Pelléově vile. Čestné občanství v jubilejním roce 2020 udělí starosta Ondřej Kolář výtvarníku Stanislavu Kolíbalovi u příležitosti jeho významného jubilea, in memoriam lékaři Oskaru Fischerovi a in memoriam architektovi Richardu Podzemnému, autorovi významných staveb v Praze 6. Cenu MČ Praha 6 převezme novinář Pavel Krchov, vydavatel časopisu Břevnovan, a tým vědců ČVUT za významný vědecký přínos.
Program oslav myslí i na rodiny s dětmi. Děti do 15 let mají v pátek 4. září vstup zdarma na koupaliště Petynka. O víkendu, tedy v sobotu 5. a v neděli 6. září, mohou v parku Maxe van der Stoela navštívit Turnaj králů, kde na
ně budou čekat rytíři na koních, panoši, historická kapela, tržiště, šermíři i dětská ponožková bitva. Kromě zhlédnutí ukázek středověkých soubojů návštěvníci budou moci projít také středověké tržiště.
Pro širokou veřejnost Praha 6 pořádá Festival malých pivovarů, který se koná 5. září v místě Farmářských trhů na Kulaťáku. Účast potvrdily přes dvě desítky minipivovarů, mezi nimiž nechybí místní pivovary Bubeneč, Strahov, a další oblíbené jako Chříč, Cvikov, Říčanský pivovar, letenská Lajka apod. Festival se ponese v duchu neplastování. Pivo se bude čepovat do skla, vratných kelímků či recyklovatelného plastu. „Praha 6 si pro tuto příležitost si připravila 100 originálních džbánků s logem výročí. Ty obdrží zdarma první stovka návštěvníků festivalu,“ upozorňuje návštěvníky místostarosta Jan Lacina. Po celý den bude festival provázet zajímavý hudební program.
Oslavy 100 let Prahy 6 pak symbolicky zakončí Běh dobré vůle Nadace Olgy Havlové, jehož startovné bude věnováno na podporu rodin v tísni. Městská část Praha 6 je v rámci této akce partnerem a sponzorem dětského závodu. Charitativní akce s bohatým doprovodným programem se uskuteční 10. září od 16 hodin v oboře Hvězda.