Pan profesor Zámečník překvapí svou vitalitou a především pamětí, když vzpomíná jak na dobu příjemnou, tak horší časy. S přesností uvádí jména, data, místa... Jak probíhal konec války v Praze, jak byl za působení junáku poslán do pracovního tábora, jaká byla jeho cesta k radiologii. Jeho paměť je obdivuhodná, stejně jako životní příběh.