Starostka Kousalíková
Těším se na týmovou práci
Jak těžké bylo rozhodování přijmout nominaci na funkci starostky?
Bylo to hlavně rozhodování rychlé. Deset dnů jsem zvažovala pro a proti. Měla jsem sice trochu pocit, že těch proti je více, ale nakonec zvítězilo jedno velké PRO – tato nabídka je pro mne obrovská výzva. A výzvy já mám ráda, stejně tak, jako mám ráda práci a jako mám ráda šestku. Hrozně se těším, až se na ni vrátím. Práce na magistrátu je jiná, individuální, každý má své povinnosti a o ty se musí postarat sám, sám za ně nese odpovědnost. Chyběla mi spolupráce velkého týmu, kolektiv, který rozhoduje a pracuje společně. Na šestkové radnici byla naopak týmová práce vždycky základním stavebním kamenem. Jsem týmový hráč a věřím, že můj tým bude fungovat bezchybně.
Jako místostarostka Prahy 6 jste spravovala obecní majetek, na magistrátu jste se věnovala školství. Čemu se budete věnovat v Praze 6?
Starosta se vlastně musí zabývat vším. Je hlavou úřadu a nese největší odpovědnost – za všechny resorty, za všechny své lidi. Během minulých období jsem řešila finance, majetek, školství, volný čas i sociální oblast. V tuto chvíli je gesce starosty provizorně přerozdělena, na prvním jednání rady budeme mluvit o stabilním rezortním určení.
Usedáte do židle po starostovi, který měl v Praze 6 silnou pozici. Neobáváte se srovnání?
Obava je asi silné slovo. Je úplně přirozené, že okolí bude srovnávat, i já srovnávám, dělá to každý. Vím, že po tak silných osobnostech, jakými byli Pavel Bém a potom Tomáš Chalupa, budu ve velice těžké pozici, že je laťka nasazena vysoko. Na druhou stranu jsem úplně někdo jiný, jsem starší, jsem žena. Myslím si, že každý dovedeme do komunální politiky přinést to svoje a dát jí něco nového. Cítím, že mám dost sil, zkušeností a odhodlání na to, abych byla dobrou starostkou.
Na co navážete v práci Vašeho předchůdce?
Ve většině věcí bude muset být kontinuita zachována. Odvedená práce, problémy, které se zde řešily způsob, jakým se řešily, to, jak jsme se chovali k občanům, otevřenost a vstřícnost úřadu, to jsou některé faktory, které pomohly získat úspěch ve volbách. Tato městská část byla dobře vedená a tímto směrem já budu pokračovat.
Co si přejete zlepšit?
Budeme se snažit více uchopit sociální problematiku, o to se koneckonců snažil už bývalý starosta Chalupa. Této oblasti bych se ráda věnovala více, protože i když tu máme domy seniorů a domy s pečovatelskou službou, stejně si myslím, že seniorům něco dlužíme, že si zaslouží ještě něco navíc. V minulých dvou letech jsem organizovala volnočasové a sportovní setkání se seniory spolu s pražským domem dětí a mládeže. Neznamená to ale, že nevnímám potřeby mladých lidí a dětí. Mám pět vnuček a trávím s nimi podle možností volný čas. I proto vím, že další dětská hřiště a další místa ve školkách jsou nezbytností.
Kromě starostky Prahy 6 jste zároveň zastupitelkou hlavního města a též uvolněnou předsedkyní výboru pro vzdělávání. Kterou z těchto funkcí si ponecháte?
Zůstanu zastupitelkou hlavního města, protože jsem dostala od občanů poměrně silný mandát, který chápu jako závazek. Nadále chci pracovat i v čele výboru, a to bez nároku na odměnu. Ráda bych dokončila některé započaté projekty a kampaně, a chtěla bych si ponechat vliv na školskou politiku hlavního města.
Tomáš Chalupa byl střešovický patriot. Jaká část Prahy 6 je nejbližší Vám?
Do Prahy 6 jsem přišla v roce 1963 studovat a bydlela jsem na strahovských kolejích. Řadu let žijeme v domečku na Petřinách, kde se mi to moc líbí. Do obory Hvězda často chodíme s vnučkami nebo jen sami s manželem a holemi Nordic Walking.
Bude přínosem Praze 6 žena v jejím vedení?
Nikdy jsem nebyla příznivkyní genderového přístupu v politice. Bez ohledu na to, zda je to muž nebo žena, by se měl jedinec posuzovat podle schopností, vědomostí a znalostí. Jsem ze staré školy, kdy se žena věnovala dětem a rodině, ale doba je jiná a i ženy vnímají politiku trochu jinak, více srdcem a ne tak pragmaticky jako muži. A to srdce je v politice nezbytné.
V komunální politice se pohybujete již 17 let. Co se Vám na této práci líbí?
Komunální politika je spjata s lidmi a nejtěsnější kontakt je právě v obcích. Řešíte konkrétní problémy a lidé samotní vám pomáhají už tím, že na problémy sami poukazují. Ne vždy máme všichni stejné názory na věc, ale právě nejednotný pohled na věc je důležitý a posouvá vše kupředu. Nesnáším věčné hudrání, jak je všechno špatně – když se vám něco nelíbí, změňte to. Přijměte odpovědnost, snažte se udělat víc, než jen kritizovat. Poslouchejte ostatní, pokuste se pomoct, dokázat, že politika není zákonitě jen špinavost. Tím se řídím a řídit budu.
Marie Kousalíková (ODS) vstoupila do politiky na komunální úrovni v roce 1994, kdy byla zvolena členkou zastupitelstva Prahy 6. Absolventka VŠE tehdy pracovala v Ústavu makromolekulární chemie AV na Petřinách, kde strávila téměř 22 let. O čtyři roky později v roce 1998 se stala neuvolněnou, tedy neplacenou radní šestého pražského obvodu a zároveň se stala ekonomickou náměstkyní v Diplomatickém servisu. Od roku 2002 je politika nejen jejím koníčkem, ale i zaměstnáním na plný úvazek. Ve volebním období 2002 – 2006 byla místostarostkou městské části Praha 6. Její úlohou byla správa obecního majetku. Marii Kousalíkovou zvolili Pražané také zastupitelkou hlavního města Prahy, kde se začala věnovat školství a sociální oblasti. V roce 2004 kandidovala do Senátu, ve druhém kole ji ale porazil Karel Schwarzenberg.
V následujících komunálních volbách 2006 se stala radní hlavního města Prahy a později náměstkyní primátora pro oblast školství. Výsledky komunálních voleb 2010 ji potvrdily do zastupitelstev Prahy 6 i hlavního města Prahy, stala se uvolněnou předsedkyní Výboru pro výchovu a vzdělávání. O postu starostky Prahy 6 mluví jako o krásném a náročném závěru své politické kariéry.
Starostce Marii Kousalíkové je 64 let. Je hrdou „šestkovou“ patriotkou, více než čtyřicet let bydlí v rodinném domku na Petřinách. S manželem Miroslavem má dospělého syna a dceru, radost jim dělá pět vnuček.