Neobyčejný životní příběh první české pilotky
Mezi osobnosti, jejichž jména a osudy vytlačil čas do pozapomnění, patří prv ní česká pilotka Božena Laglerová–Peterková. Půvabná a zá roveň nekonvenční žena, jejímuž pilotnímu umě ní se obdivovalo obecenstvo nejen v Ev ropě, ale i v zámoří. Ve vrcholné části svého života bydlela v Praze 6, kde později našla i místo svého posledního spočinutí. Pilotní průkaz získala již v roce 1911 jako první Češka a jako třináctá žena na světě! Její české prvenství vyniká i v tom, že další pilotku jsme měli až po sedmnácti letech.
Dodnes málo známá, ale nesporně pozoruhodná životní cesta Boženy Laglerové vedla ve zvláštním napětí mezi uměním divadelní pěvkyně a nadšené letkyně. Narodila se 11. prosince 1886 v Praze a jak uvádí Hanuš Salz, autor nedávno vydané knihy La Avia- dora (více na www.ostrov-knihy.cz), její životní program jako zdrcující většiny českých měšťanských dívek z počátku dvacátého století byl dán předem: „Trochu se naučily vést domácnost, trochu šily a pletly, trochu brebentily německy nebo i francouzsky, trochu brnkaly na klavír...“ Ale především měly upoutat pozornost ekonomicky perspektivních nápadníků a budoucím sňatkem se zajistit. Svébytné postavení žen se teprve začínalo těžce prosazovat.
Letadlo s figurínou Boženy Laglerové v německém muzeu.
Slečna Božena si však kromě nadprůměrného hudebního nadání přinesla na svět velkou vůli pro osobní sa mostatnost. V roce 1906 absolvovala pěvecké oddělení pražské konzervatoře, pak rok – na dívku své doby netradičně – studovala na sochařském oddělení prof. Drahoňovského na umělecko- průmyslové škole a od podzimu 1908 dostala šanci sólistky v novém Vinohradském divadle. Po dvou rocích odjíždí za podpory rodičů do Paříže pokračovat ve studiích zpěvu (zletilosti se v Rakousko-Uhersku dosahovalo až ve čtyřiadvaceti). V roce 1910 se již aktivně projevuje její zájem o aviatiku, který v květnu 1911 vrcholí prvním po kusem získat průkaz pilotky. Bohužel však zkušební let končí havárií a těžkým úrazem, málem smrtí. Havárie ostatně v začátcích letectví byly na téměř běžném pořádku. Jenže mladá žena se nevzdává a již na podzim znovu usedá do letounu Grade, jakéhosi předchůdce dnešních ultralehkých strojů, a zkoušky úspěšně složí. Nebýt zdržení daného zmíněnou nešťastnou havárií, bylo by její světové postavení mezi ženami pilotkami ještě výraznější.
Božena Laglerová v blíže neurčené divadelní roli.
Létání mladou ženu plně uchvátí. Jen stručně připomeňme, že se účastní leteckých soutěží a již v dubnu 1912 se vydává na Kubu, Haiti a do USA, aby předváděla své umění na okřídlených strojích. Její pilotní kariéru však provází řada velmi dramatických událostí, včetně hrozících soudních doher, takže například z Haiti musela členu svého týmu pomoci v útěku, aby nebyl vystaven nespravedlivému stíhání...
Po návratu do vlasti B. Laglerová dál žila a působila v Praze a dál se věnovala pěvectví i letectví. Přestala sice létat, ale významně propagovala aviatiku a pracovala mezi čelnými funkcionáři leteckých organizací. Dostalo se jí velkého uznání mnoha odborníků a na vždy jí náleží místo mezi předními průkopníky českého letectví.
Božena Gabriela Věnceslava Laglerová–Peterková zemřela 8. října 1941 a je pochována na hřbitově v Praze 6 – Bubenči (část II, odd. 5, hr. č. 85).
Původní podoba hrobu Boženy Laglerové. U hrobu vzpomíná manžel.
Pilotka Laglerová před letadlem Grade.